V tomto článku se dozvíte, proč je třeba, abyste se snažili fast fashion značky eliminovat, a jakými způsoby to můžete udělat. Fast fashion je komplexní problém, který se nedá jen tak jednoduše zastavit, ale je důležité o to usilovat, abychom zamezili neetickému jednání s ostatními lidmi a zmírnili dopady klimatické krize.
Na úvod nezbývá než zopakovat, co má fast fashion na svědomí. Nezačneme úplně pozitivně, ale bohužel, taková je realita fast fashion průmyslu.
Fast fashion značky mají na triku neetické jednání jako je otrocká práce, dětská práce, práce v životu nebezpečných podmínkách, vykořisťování či dokonce úmrtí pracovníků (zhroucení budovy Rana Plaza, farmáři pěstující bavlnu páchají sebevraždy…).
Fast fashion také významně přispívá ke klimatické krizi. Celkově se odhaduje, že je textilní průmysl zodpovědný za 10 % emisí skleníkových plynů na světě a ročně vyprodukuje 5,8 tun textilního odpadu, který je mnohdy z materiálů, jež se v přírodě nerozloží.
To jsou docela velké red flags a věřím, že si říkáte, že takto to nemůže pokračovat i nadále, a že je potřeba s tím něco dělat. Pojďme se podívat na možnosti, jež máme, abychom změnili oděvní průmysl k lepšímu.
Všichni víme, jak funguje trh – pokud lidé přestanou nakupovat u módních značek, protože jim vadí způsob, kterým vyrábí své produkty, značky budou muset změnit své výrobní postupy, nebo zaniknou. Ale aby toto nastalo, musela by najednou fast fashion značky přestat podporovat většina populace, což je téměř nemožné.
Zisky fast fashion značek každoročně pořád rostou. Důvody, proč od nich lidé stále nakupují mohou být, že u nich seženou trička klidně i za páďo (no neber to!) nebo se nechtějí vzdát své oblíbené módní značky, ale také zejména, protože nemají informace o tom, co výroba takového trička obnáší. Zamyslete se, kolik lidí z vašeho okolí zná realitu fast fashion průmyslu. Proto je důležité osvětu o fast fashion značkách šířit, jedině tak si lidé uvědomí reálnou hodnotu svého oblečení a 50 korun za tričko už nikomu nebude připadat vůbec tak skvělé.
Potřebujeme, aby zaprvé co nejvíce lidí přestalo finančně podporovat fast fashion značky a zadruhé jim aktivně dávalo najevo, že s jejich výrobními postupy nesouhlasí. To můžeme dělat tak, že budeme psát do komentářů na jejich sociálních sítích o činech, kterých se dopouštějí, a že chceme, aby s tím přestaly. Nebo budeme psát přímo daným značkám například emaily o tom, že se nám nelíbí jejich neudržitelné byznys modely. Pravda, žádná z takto obrovských značek se z pár výhružných mailů nebo několika málo lidí, co si u nich nekoupili džíny nepo…, ale pořád lepší dělat něco než nedělat nic.
Naštěstí tento problém nemusíme řešit jen jako jednotlivci. Na světě existuje spousta neziskových organizací a hnutí, jež usilují o to, aby byl módní průmysl více regulovaný zákony. Například největší globální módní hnutí Fashion Revolution, nezisková organizace bojující za etickou módu Remake, nezisková organizace, které jde o zlepšení pracovních podmínek v módním průmyslu Labour Behind The Label či český startup bojující proti fast fashion Dressibly. Můžeme tedy těmto organizacím vyjadřovat podporu a vytvářet nátlak na vlády (například podepisováním petic), aby se tímto problémem více zaobírali.
Zde je ale nutno podotknout, že fast fashion značky jsou většinou vlastněny jedněmi z nejbohatších, a tedy i nejmocnějších lidí světa. Majitel Inditexu, společnosti, pod kterou spadá například Zara, Stradivarius, Bershka, Pull and Bear či Massimo Dutti, Amancio Ortega se v roce 2020 umístil na 10. místě žebříčku Forbes (o to je nechutnější fakt, že pracovníci na bavlněných farmách nebo v továrnách nedostávají téměř zaplaceno). Nechci tady vyvolávat nějaké konspirační teorie, ale jistě také cítíte, že vydat zákon proti něčemu tak mocnému nebude jen tak.
Fast fashion je opravdu komplexní problém a zastavit jej není jednoduché a nebude to hned, ale čím dřív začneme něco dělat, tím dřív se něco změní. Je za potřebí, aby více lidí požadovalo po fast fashion značkách, ať změní své byznys modely, přestalo u nich nakupovat, a tím snižovalo tím jejich zisky a tlačilo na vlády, ať tento problém více řeší. Takže jakmile narazíte na dobrý dokument, podcast, článek apod. na toto téma, neváhejte a sdílejte jej. Sdílet informace nebylo nikdy jednodušší a jedním kliknutím nebo zmíněním se na kafíčku kamarádům tak můžete učinit svět o něco lepším místem.
Pokud byste se o tématice fast fashion chtěli dozvědět více, doporučuji si pustit dokumentární film The True Cost z roku 2015, jež odhaluje, kdo vyrábí naše oblečení a za jakou cenu, slovenský podcast Fashion Session nebo číst český magazín Slowfemme, jež píše o módě a jejím dopadu na člověka a životní prostředí. Na instagramu rozhodně stojí za to sledovat Natáliu Pažickou – @nataliapazicka.