Co by tak mohla být ta udržitelná móda? Držet se zuby nehty celý rok svého jediného vytahaného svetru? Skupovat levné řetězce? Oblékat se jako hastroš nebo fosil? Vymetat pouze sekáče? Pojďme se společně zamyslet nad tím, jak často nakupujeme a co, a jak tomu nastavit ten správný balanc. 

Podle výzkumu časopisu Forbes z roku 2014 nakupujeme oblečení čtyřikrát více než před dvaceti lety a až třetinu svých nákupů odkládáme hned po prvním nošení. I přes tento neuspokojivý fakt výroba fast fashionu pod tlakem distribuce stále stoupá a dochází k vysoké neuplatnitelné nadprodukci. Tím dochází k vysokému zatížení životního prostředí a plýtvání přírodních zdrojů, o neadekvátních pracovních podmínkách zaměstnanců ani nemluvě. 17 až 20 % průmyslového znečištění podzemních vod pochází z textilního průmyslu a na výrobu neorganické bavlny připadá 22, 5% celosvětové spotřeby insekticidů a 10 % pesticidů. K barvení materiálů je užíváno až 8000 syntetických chemických látek a z likvidace mas textilního odpadu na skládkách či spalovnách do ovzduší proniká velké množství skleníkových plynů a karcinogenních látek. 

 “Slow fashion”, neboli „pomalá móda„ není o tom, že se musíme od rána do večera hrabošit ve starých hadrech. “Slow fashion” je nejen trendem, který v poslední době oslovuje stále více lidí, ale také novým životním stylem. Mnohým z nás už totiž nejde jen o to vypadat hezky, ale chceme také vědět, kde, jakým způsobem a z čeho bylo oblečení vyrobeno. “Slow fashion” jako udržitelná a zodpovědná móda podporuje místní výrobu, autorskou tvorbu, řemeslo a etický přístup. Náš problém souvisí s tím, jak jsme zvyklí nakupovat oblečení, spíše ho rychle měnit/vyhazovat na základě nových trendů. Co tím ale způsobujeme, že kupujeme tyto levné a dostupné trendové “kousky”? Např. jehlou v kupce sena je fatální nehoda z roku 2013 z bangladéšské továrny Rana Plaza. Ta pohřbila 1129 lidí, když za nevyhovujících podmínek vyráběla pro zahraniční zadavatele. Tato událost odstartovala propagaci udržitelné módy a donutila nás přemýšlet nad módou zodpovědněji. Měli bychom rozmýšlet, co vlastně opravdu našemu šatníku chybí, zda co kupujeme nám opravdu sedí, zda je opravdu nutné kupovat oblečení, co bylo šito za nevhodných podmínek a cestovalo za námi přes půl zeměkoule. I projekt SecondBrand se rozhodl aktivně šířit tyto hodnoty dál a ty můžeš s ním.  

Udržitelnou módou se zabývá i fashion guru letošního ročníku projektu SecondBrand Tereza Rosalie Kladošová, loňská vítězka soutěže Czech Grand design. Ta zpracovává zbytky průmyslové produkce a nově je přetváří v děčínské textilce. Ve své vítězné kolekci „Merino Recycle“ tvoří originální motivy z autorských látek. Ukazuje, že možnosti, jak využít odpadový materiál, jsou neomezené.