O tom, že máme číhat na oblečení v sekáči, jsem už psal, o tom, že udržitelnost a ohleduplnost k přírodě je cool taky, ale o tom, kde se vzala potřeba vrhnout se s vervou do projektu SecondBrand, jsem se ještě tak moc nerozepsal. Dobře, tak ať se moc nedivíte a nenudíte, jelikož je to celkem zdlouhavá nakládačka, pokusím se to nějak efektivně vycucnout. Fakt, že textilní průmysl je hned druhým největším znečišťovatelem naší planety, se stal základem pro zakořenění našeho projektu SecondBrand. Před ním si drží prvenství pouze ropný průmysl. OMG! WTF! Proč tomu ale tak je? Abyste pochopili celý proces, musím začít pěkně od začátku. Inspiroval jsem se na webu prumyslovaekologie.cz.

Koupit si dnes nový kousek oblečení nemusí být vůbec drahou záležitostí. Textilní řetězce stále tlačí nové a nové kolekce a pak je zcela běžné, že si můžete tričko pořídit třeba jen za stovku nebo pajdu. Přemýšleli jste ale vůbec nad tím, co za tou pajdou nebo stovečkou je práce?

Bavlna? Bavlna! Bavlna! Bavlna!

Na samém začátku je surovina. Bavlna! Ta se v textilní výrobě využívá nejvíce. A ta bavlna při své výrobě schramstne hrozně moc vody a vzhledem k tomu, že ten bavlník potřebuje hodně moc tepla, tak se pěstuje hlavně tam, kde je sucho, a tak se tam, kde je sucho, musí složitým způsobem dopravovat velké množství vody. A jak je známo, v těchto oblastech není voda ani pro potřebu místních, natož pak na zemědělskou produkci. Uf uf uf. A bavlna má například na svědomí i osud Aralského jezera, které díky jejímu pěstování mizí z povrchu země. Vážení, je to víc než smutná pohádka. A to nekončí! Bavlna je velmi náchylná k mnoha chorobám, a tak se musí chemicky ošetřovat. A ne málo! Při jejím pěstování se používá 10 – 20 % celosvětové spotřeby pesticidů. Pěstitelé pesticidy často aplikují bez jakýchkoli ochranných pomůcek, čímž si poškozují zdraví nejen dospělí, kteří na těchto plantážích pracují za velmi nízké mzdy, ale bohužel i děti, které zde také pracují. Takže, radím vám dobře, moc si na školu nestěžujte. 

BTW ta bavlna se pěstuje převážně v Asii. To znamená, že poté, co se sklidí, je nutné ji převážet k dalšímu zpracování, a to je nákladné jak ekonomicky, tak ekologicky a tato přeprava je tak vždy spojena s velmi významným příspěvkem emisí. A tím to celé stále ještě nekončí, naopak začíná. Já jsem vás varoval. Na řadu přichází zpracování a výroba. U té se opět spotřebovává ohromné množství vody. Bavlna se pere a následné barvení znamená používání chemických látek, které samozřejmě rovněž negativně působí na životní prostředí. Po vyčesání se z vláken tkají látky. Tím proces ale stále ještě nekončí. No nic, přátelé, je to fakt crazy! 

Za šestnáct hodin práce si nekoupíte ani chees v Mekáči

Látky se musí převézt do výroben, kde se z nich šije oblečení a kde jinde než rovněž v Asii. Světoví výrobci tady najdou tu nejlevnější pracovní sílu. Pracovní podmínky jsou ale tak strašlivé, že je zcela běžné, že pracovní doba trvá 16 hodin a mzda za to je pouhý 1 dolar. Vždycky si uvědomím, jak moc se mám v SecondLandu skvěle. 

A pak to celé může konečně „dávat smysl“. Když se zamyslíte nad celou procedurou s opravdu levnou pracovní silou, tak pak triko může „snadno“ stát stovku. A to i přes to, že do střední Evropy frčelo celé týdny z daleké Asie. A to nemluvím o tom, že si to tričko vezmeme jednou, dvakrát a pak už nás neba nebo není v kurzu a pak se stává odpadem. Celá fáze životního cyklu textilu je víceméně na hlavu a něco pořád přepravuje sem a tam. Např. než si ve Velké Británii zakoupíte džíny, musí se v Bulharsku ušít, v Číně se látka potiskne, obarví se ve Francii, utká na Tchaj-wanu, nitě pro tkaní jsou upředeny v Turecku, a to z bavlny vypěstované v jižním Kazachstánu.

Proč proč proč?

Vymlouvat se na to, že jde o neřešitelný problém a že já, jako jeden chudák človíček s tím nic nezmůžu, je naprosto fatální kec mec lívanec. Je totiž několik věcí, které může udělat každý sám za sebe. Takže PLS! Začněme všichni u sebe a takto:

• Kupujte kvalitní věci a zjistěte si jejich původ.
• Kupujte věci, které se hodí ke všemu a nekupujte zbytečnosti, které se hodí pouze na jednu akcičku.
• Dobře se o ně starejte, šetrně je perte a opravujte.
• Pravidelně procházejte šatník (alespoň 2x do roka). To, co už se vám nelíbí nebo vám nesedí, dejte bez milosti pryč. Čím déle totiž věci v šatníku leží, tím více ztrácejí svoji funkci a kvalitu.
• Odevzdejte věci do kontejneru na textil. Kontejnery a jejich umístění najdete tady: www.recyklujemetextil.cz

Si jako myslíte, že kontejnery všechno vyřeší?

Oblečení nějakou dobu nosíme, spíše kratší dobu než delší, a pak ho vyhodíme. Textil samozřejmě musíme separovat od zbytku ostatního (komunálního) odpadu. A to i děláme, ale jde jen o velmi malé procento, protože stále mnozí z nás vyhazují textil do černé popelnice. Podle společnosti Potex končí 3 – 10% vyřazeného textilu v kontejnerech na použitý textil a zbytek na skládce. Ach jo.

V Praze už i kdejaký fosilák smýšlí ekologicky, však tady na nás taky z kdejaké strany apelují o udržitelné módě a tomhle a tamtom, ale zbytek republiky je na tom daleko hůř. A přitom kontejnery na textil se vyskytují všude, i na malých vesnicích. Není těžké udělat něco s pěkným oblečením, dá se na charitu nebo se přešije nebo společně s projektem SecondBrand inovuje (upcykluje), ale pořád jde jen o menší část textilního odpadu. Nejtěžší je zpracovat opravdový textilní odpad, tzn. věci, které se už znovu nedají použít k nošení. 

A proto SecondBrand!